Starší rybáři vzpomínají na poměry v Pohořelickém úseku řeky před padesáti léty, ačkoliv má sportovní rybaření v Pohořelicích dlouholetou tradici, není ze starší doby žádný záznam, který by osvětlil jeho začátky. Teprve od roku 1948, který znamená podstatný předěl i v organizaci rybaření. Jsou k dispozici písemné materiály z archívu pohořelické rybářské organizace. Tehdy řeka Jihlava oplývala velkým množstvím ryb, byli zde velcí kapři, cejni, tloušti a obrovské parmy, byl zde i hojný výskyt mníků a úhořů. Rybářské revíry v té době vlastnili a oprávnění k rybolovu vydávali pouze majitelé hrabství nebo statků, řeka byla velmi dobře střežena a přestupky se velmi přísně trestaly. Proto sportovně rybařilo jen několik jednotlivců z vrstev bohatých (pro ostatní byl rybářský sport nedostupný a drahý). Až v roce 1945 se začali sportovního rybaření zúčastňovat pracující občané. V té době se zvýšil markantně zájem o sportovní rybaření, o lovení na udici a do rybářských organizací se přihlásila celá řada nových členů, které lákala nádherná řeka, která nese název "Jihlava". V roce 1948 byl v Pohořelicích ustaven rybářský kroužek, který měl ihned 74 členů, kteří za první rok své činnosti ulovili 671 kusů ryb o celkové váze 754 kg. A to byl první krok nově zřízené organizace, která tedy začala úspěšně pracovat. Prvním předsedou rybářského kroužku byl Theodor Krejčí (na fotografii). Od roku 1949 až do roku 1957 měl rybářský kroužek název LIDOVÝ SPOLEK RYBÁŘŮ POHOŘELICE. Členská základna se pomalu začíná zvedat a rozrůstat a tím dostává svůj směr, který má vytvořit rekreační a sportovní zázemí. V té době vzniká první mládežnický rybářský kroužek, který má kolem 30 členů a který chce vnést do rybářství tu pravou sportovní myšlenku. Členem kroužku se může stát každý žák, který má potvrzení školy, že se dobře učí. Mladí chlapci se pravidelně scházeli hlavně v zimních obdobích a to téměř každou neděli. V roce 1956 se stal předsedou MO ČRS MIROSLAV TRTÍLEK. Začala se rozvíjet bohatá činnost na povodí i v kulturní oblasti. Spolek zakoupil promítací aparát a v zimních měsících se pravidelně každou sobotu provádělo pro členy organizace v místním dělnickém domě rybářské školení. Přednášeli zde rybářští odborníci, kteří pomocí diapozitivů a filmů seznamovali přítomné se způsoby množení, pěstování a lovení ryb. Vždy závěrem rybářského večera byl promítnut celovečerní film, takže všichni odcházeli Sobotní besedyvelmi spokojeni. Když se tyto celovečerní besedy vžily, přicházeli mezi rybáře i rodinní příslušníci a další občané, kteří měli o rybářské školení zájem. Mnohokrát se na těchto besedách uváděly i politické aktuality, zaměřené na problémy obce Pohořelice. Průměrná návštěva se pohybovala kolem sta lidí. Tyto besedy však existovaly až do roku 1960, kdy se již i ve venkovských okresech rozmohla televize, která měla za následek úpadek návštěv na besedách. Každoroční rybářské závodyVýbor MO uspořádal na svém povodí v "ULIČCE" rybářské závody v lovu ryb udicí. Ulička byla dobře zarybněna, takže výsledky závodů byly nadmíru pěkné. Tento úspěch vedl výbor MO i v následujícím roce k opakování a tak se staly závody tradicí a účast na nich velkým přáním mnoha rybářů z jiných MO. Rybářské závody se kanají dodnes v KOLE v parku v Pohořelicích vždy poslední neděli v květnu. Rybářské závody v roce 1960 v "Uličce". Na snímku je pohořelický člen Zavadil s krásným kaprem, který vážil 14,20 kg. Rybářské závody v roce 1965. Překrásný snímek nám dokazuje účast. Spleť prutů a šňůr, samotné soustředění rybařů, vezme nebo nevezme... ? Jak vidíme, ani špatné počasí nic na rybářské idyle neubralo. Rybářské závody v roce 1968. Mladí rybáři, kteří závodili odpoledne a že si přišli všichni na své, to nám napovídá fotka. Rybářské závody v roce 1970 na řece ve Cvrčovicích. Na fotografii vidíme velmi dobrého rybáře a odborníka redaktora Rudolfa z Brna. Předvádí lov na bič, když nejdou velké, půjdou třeba malé, závodit se musí umět i s těmito malými rybami, kterých ulovil opravdu mnoho. Rybářské závody v roce 1973. Stále napnutí, to je pravý pocit na tradičních rybářských závodech v Pohořelicích. Na snímku jsou naši hosté, Karel Novák a Ladislav Vlček. Rybářské závody v roce 1994. Do půl těla zlatý, jsem prý hošík boubelatý. Kapr - 8,40 kg. Rybářské závody v roce 1996 v Kole v pohořelickém parku. Výstavba rybářské chatyV roce 1972 dochází ke konečným fázím stavby rybářského domova, kde se počítalo původně s ukončením v měsíci září 1972, ale vyskytlo se mnoho nepředvídaných okolností se sháněním materiálu, který nebyl. Bylo zabudováno el. vedení do celé budovy včetně sklepa, instalační vedení vodovodního potrubí, odpadové potrubí a dodělány všechny zednické práce. Celkem bylo odpracováno od začátku výstavby 16 266 brigád. hodin. V roce 1973 byla chata konečně dokončena. Snímek nám ukazuje již zhruba hotovou stavbu, která předpovídá, že tato rybářská chata bude velmi pěknou stavbou, kterou bude obec Pohořelice obohacena. Dává nám obrázek, jak organizace pracovala a jaký má zájem odevzdat dílo generaci, která bude pokračovat v dalším rozvoji. Konečně roku 1973 je rybářská chata dokončená. Stala se chloubou pohořelických rybářů i celého města Pohořelic. Už jen zbývalo tuto chatu dobře využívat k výchově mládeže, ke schůzím a rybářským besedám. Výstavba rybochovného zařízeníV létě roku 1985 se začalo budovat nové rybochovné zařízení. Jako první se začaly kopat rýhy, do kterých se vkládaly betonové žlaby. Na brigády se scházelo o sobotách až 30 - 50 členů, ale i denně se pracovalo po 16.00 hodině pod stavebním dozorem pana Dvořáka. Po uložení betonových žlabů se začala navážet hlína na svahování rýh, dále se svařovaly roury, které mají napájet jednotlivé rýhy. V roce 1986 se začal budovat hektarový rybník, který bude napájet rybochov. V roce 1987 se pokračovalo v další etapě rybochovného zařízení, vybudovaly se stavidla z náhonu. Za tyto dva roky byl rybochov již celý hotový a mohlo se začít s výrobou ryb, jako je štika, candát, sumec, amur, kapr roček a dvouroček. Celá tato stavba přišla na cca 1 500 000 Kč. Pokládání betonových žlabů (70 kg/ks) do vykopaných rýh. Navážení hlíny a písku pro dosypání a vyrovnání dna. Další snímek z pokládání betonových žlabů do rýh. V pozadí vidíme stroj, s kterým se zhruba připravovaly výkopy rýh. Brigádníci svařují roury, které budou napájet jednotlivé rýhy. Krásný radostný pohled na dokončené rýhy, které budou vyrábět rybí obsádku, které je stále nedostatek v našich MO ČRS. Poslední fáze betonování. Tak kdypak to již napustíte, ať se mohou dodat první malí pulci. Dlouho to už trvat nebude. Otrava ryb v řece JihlavěV srpnu roku 1987 vyhlásili rybáři poplach. Mnoho obětavých ihned od rána dělá vše potřebné pro vypátrání toho, kdo otravu zavinil. A tak se ihned odebraly vzorky vody, sbíraly se uhynulé ryby, jak nad splavem ve Cvrčovicích, tak na náhoně, který byl nejvíce postižený. Uhynulé ryby pro expertízu a mnoho zasažených ryb bylo přeneseno do čisté vody, kde jich mnoho přišlo k sobě. Škoda na rybách v konzumní hodnotě činila 120 000 Kč. V červnu roku 1995 byla řeka otrávena podruhé ovšem škody byly podstatně vyšší, téměř za 1 500 000 Kč. Za tuto škodu však mohla kafilerie Medlov. ZarybňováníOrganizace samozřejmě pravidelně zarybňuje své revíry, nasazují se všechny druhy ryb, hlavně kapr, štika, sumec, candát i ostroretka, tloušť a parma. Na podzim se dává násada do Jihlavy I a II kolem 30 metráků kaprů, dále do Kola v pohořelickém parku, vesměs šupináči kolem 40 - 56 cm, pod cvrčovický splav, také na náhon se myslí i medlovští členové dostávají svoji násadu a to v prostoru u tzv. zahrádek. Násada klouže do řeky, kde se rozjíždí na obě strany. A že je to násada pěkná, potvrdili samotní rybáři i nerybáři. I do Kola v pohořelickém parku se dává ryba a je možno říci, že velmi krásní čistí kapři, vesměs šupináči okolo 40 - 56 cm. |